Dlouhá zimní absence v závodním vysílání nás
přinutila, že už by to jaksi zase chtělo odjed nějaký ten větší
KV závod. A jelikož mám rád spodní pásma, což moji kolegové
jaksi nechápou a jelikož koncem února byl termín CQ160 SSB, tak
nebylo co řešit
Přípravy nebyly tak intenzivní,jak sem předpokládal a doufal,
ale i tak se týden před závodem podařilo sehnat několik set
metrů měděné licny. Moje, jako vždy předimenzovaná představa
byla, že se nám podaří natáhnout celovlnnou smyčku na 160m (hi)
z 11 patra šikmo dolů. Každé z ramen tak mělo okolo 40m...Trošku
jsem pátral v literatuře, ale nikde jsem se nedočetl, jak se
vlastně takové monstrum bude elektricky chovat. Především mě
zajímalo, jak moc bude ovlivňovat impedanční charakteristiku a
vyzařovací diagram poměrně těsná blízkost železobetonové stěny...Jelikož
a protože je začátek třetího tisíciletí, museli jsme se v rámci
modernizace uchýlit k moderním metodám, tj. matematické modelaci
na PC
Nevím zda námi použitý program počítá na bázi metody konečných
prvků nebo používá jiný sofistikovaný algoritmus,hi ale k nějakému
výsledku, hlavně diky přispění Tondy OK1AAD, jsme se přeci jen
dostali. Výhodou této smyčky by mělo být to, že by nemusela
tak brát atmosférické poruchy a taky by měla vyprodukovat solidní
signál, jaký není širokodaleko
Bohužel, pro nedostatek okolního prostoru jsme nevybudovali žádnou
poslechovou anténu, typu Beverage, což se samozřejmě v závodě
projevilo tím, že jsme byli relativně hluchý
Na západ a na východ jsme instalovali ještě čtvrtvlnné
sloopery 40m, které se poměrně osvědčily. Nadešel den D
stavby: Na pomoc přišel Michal OK1WMR, Venda OK1WMV, Honza OK1NP,
Ríša OK1CTR a já OK1GTH. Prvotním úkolem bylo rozmotat těch několik
set metrů drátu, což se za přispění všech povedlo. Dále bylo
na řadě důmyslnou metodou určit přibližně hlavní rozměry
smyčky, jejich úchyty a délky upevňovacích provázků. Ještě
jsme vyrobili jednoduchý proudový balun z mnoha feritových jader,
které jsme navlékly na koax RG213. No a nyní přišlo na řadu
celé toto monstrum dostat do patřičné výšky a celé to uvázat.
Nebudu tady dopodrobna popisovat všechny detaily stavby a problémy
s tím spojené, jelikož by to zabralo jistě několik stran textu
Ale co je hlavní, dílo se po několika hodinách povedlo...Sloopery
jsme střihli do patřičných délek, aby rezonovaly v SSB segmentu
160m, takže výsledné PSV bylo pod 1,3. Samotnou smyčku jsme přizpůsobovali
pomocí tuneru MFJ, který nám ochotně zapůjčil OK1TMA. Anténa
fungovala úchvatně na všech dolních bandech. Především mě
velice překvapilo, jak ohromující signál jsme se 100W dokázali
vyprodukovat především na 40m. I poslechové zkoušky zejména na
40m vykazovaly nárůst, oproti dipólu zhruba o 12-18 dB, někdy i
víc! Přišel večer a na řadě bylo pořádné odzkoušení. V
klubu se mnou zůstal Honza OK1NP a dali jsme se do CQ na 40m. Světe
div se, ono to chodilo jako víno. Není divu, že se asi za 3h
hodiny ve středu a ve čtvrtek před závodem povedlo něco málo přes
130 spojení pouze na holý TRX na tomto pásmu. Samotný závod
jsem začal já s Honzou, kdy ze začátku to velice slušně přibývalo.
Mnohokrát nás volalo několik stanic přes sebe, že stačilo
pouze sedět na kmitočtu a volat. Na druhý den nám přišel
pomoct ještě Míra OK1WIP. V sobotu večer a hlavně v neděli to
již byla poměrně dost velká nuda. Konečné skóre asi 410
spojeni, 80000 bodů a 40 zemí DXCC...
Děkuji všem za spojení 73! de OK1GTH Tomáš
Honza OK1NP při CQ
|
Honza OK1NP při CQ |
Tuner a allinco |
smyčka na 160m
|
smyčka na 160m |
smyčka na 160m |
kabeláž :)
|
smyčka na 160m |
OK1GTH a 1WMR v akci |
|
|